Výroba
Jaká je vlastně skladba plastových oken?
Základem jsou profily rámů a křídel (i příček) vyrobených vytlačováním z neměkčeného PVC. Vnější stěna těchto profilů bývá většinou silná 2,8 - 3 mm přičemž vnitřní dutina profilu je rozdělena přepážkami na několik komor. V poslední době jsou to dvě, nebo tři komory. Platí že čím více komor (standard jsou 3), tím nižší koeficient prostupu tepla a tedy méně tepelných ztrát vedením přes profil. Na druhé straně méně komor - 2 znamená více místa pro ocelovou výztuž,která tím pádem může být masívnější a to je zase příznivé pro větší statickou únosnost elementu, lidově řečeno lze vyrábět rozměrnější výrobky.
Jak bylo právě uvedeno uvnitř plastových profilů je uložena ocelová výztuž, která dává rámům a křídlům oken potřebnou tuhost a pevnost.
Jednotlivé díly rámů a křídel se po nařezání a vyztužení ocelí svaří. Tím se rozumí, postup při kterém se dva přířezy profilů nařezané pod úhlem 45° přitlačí k tavnému zrcadlu, oba konce se nataví a následně spojí. Po vychladnutí vznikne rohový spoj, jehož pevnost musí být stejná jako pevnost profilu. Svědomitý výrobce oken si čas od času nechá otestovat pevnost svých rohových spojů. Správně svařený rám, nebo křídlo nesmí (při dobře provedené montáži) v rohu prasknout.
Zasklení plastových oken je takřka výhradně řešeno pomocí dvojskel (popř. i trojskel) tedy soulepů dvou na míru uříznutých skel speciálním lepidlem na distanční rámeček, jež obsahuje sušící hmotu. V meziskelním prostoru se buď nachází vzduch (vysušený), nebo někdy ke zvýšení tepelně izolačních vlastností či zvukového útlumu různé plyny. Mezi lidmi se často hovoří o tzv. vakuovaných sklech, ale ve skutečnosti v meziskelním prostoru je normální tlak. Snižování tlaku v meziskelním prostoru se v praxi neosvědčilo, neboť trvalý tlakový spád na těsnící hmotě měl za následek popraskání lepící hmoty a následně vniknutí vlhkosti mezi skla. Dnes se tato závada již nevyskytuje.
Komfort celému oknu dodává vhodné celoobvodové kování. Celoobvodové to znamená, že křídla oken, nebo dveří se mohou uzavírat po takřka celém obvodu okna. Jedním pohybem kliky se válečky uzávěru fixují do uzavíracích kamenů uložených v rámu. Křídlo je tak dokonale přitištěno k těsnícím profilům mezi rámem a křídlem a tím je dosaženo dokonalého utěsnění.
Všechny tyto tři komponenty dávají plastovým oknům požadované vlastnosti.